En
Fb.
entrance-gallery-superfluous-identity-01

SUPERFLUOUS IDENTITY III

Martinka Bobrikova & Oscar de Carmen

17.07. – 09.08.15

Výstava SUPERFLUOUS IDENTITY III umělecké dvojice Martinka Bobrikova & Oscar de Carmen v galerii Entrance je třetím pokračováním stejnojmenného dlohodobého projektu autorů. Již ve dvou předchozích vydáních, prvním v Galerii Klubovna v Brně a druhém v pražské Galerii Kin jídelna citlivě a metaforicky zkoumali autoři otázky dopadů kapitalistického finančního systému na jednotlivce a jeho sociální systémy, zejména ve vztahu k průmyslové výrobě.

Jakousi metaforou třetí části by mohla být fotografie zrezivělého skleníku, který dvojice náhodně objevila v zapadlé části pražského předměstí Radotín. Ten, s vyraženými skly, sklánějící se k zemi a prorostlý plevelem symbolizuje v jediném opuštěném objektu několik významů najednou – někdejší sílu a stabilitu, ale také úpadek a rozpad čehosi, co stojí a ze zbytku sil se zmítá ve svém posledním klání. Má ještě sílu vstát z popela, či se nevyhnutelně řítí do záhuby?

A co když práve na jeho ruinách vzniká nový, ještě nepoznaný život?
Zranitelnost tohoto mementa může odkazovat k mnoha věcem, v očích Bobrikové a de Carmen ale jednoznačně k vyprázdněné a dvojsečné logice rozpadajícího se kapitalizmu. Právě stávající dominantní ekonomický model se zejména v posledním desetiletí ukazuje jako těžkopádný, vyčerpávájící se moloch. Doprovázený je všeobecnou krizí národních států a světových finančních trhů, exploitací ekonomických periferií či udržováním globální hierarchie prostřednictvím moci a kapitálu. Právě industrializace jako vlajková loď, a po několik staletí hnací motor tohto systému, doznává značných proměn a vypovídá právě o jeho slabých místech.

Kakofonický srdečný tep industriálních zvuků, i rozmístění a pohyb objektů po prostoru galerie jsou záznamem rozporuplné diskontinuity minulého a současného, které se zmítá v křečích, a budoucího, které ještě neumíme plně nahlédnout. I když tuto pozici někde na pomezí dvojice rozehrává s pomocí zvuků odkazujícím k českým průmyslovým podnikům, jejich zájem se vztahuje spíše k výše popsané širší globální situaci. Zvuky zašlých i stále fungujících fabrik se v práci Bobrikové a de Carmen objevují jako často přehlížená vrstva sociálního i ekonomického prostředí, která sice evokuje jistý neklid, ale také radost z toho, co může nastat, když je král mrtev.

Text / Zuzana Jakalová