En
Fb.
entrance-gallery-jolana-rucharova-01

Jedna rodina

Jolana Ruchařová

14.06. – 30.06.06

Výstava představuje autorku sériií maleb a kreseb. Společným námětem vybraných prací je rodina a její hodnoty v současné době, téma, které autorku dlouhodobě zajímá a bezprostředně proniká ze soukromého života do její tvorby.

… Rodina dříve svým členům poskytovala něco, co z jejich hlediska vypadalo jako „posmrtný život“- člověk se narodil jako součást něčeho trvalejšího, než je on sám a jeho smrtelné tělo, a jestliže splnil své povinnosti- pokud uzavřel manželství, zplodil děti a připravil je na další, podobný život, mohl si být jistý tím, že toto „něco“ zůstane trvalé.
Rodinné tradice se dnes rozplývají, rozřeďují, manželství nahrazuje partnerství, které trvá nikoliv „ dokud nás smrt nerozdělí“, ale dokud partnerům přináší očividně přechodné uspokojení.
Nepředpokládá se, že rodiny přežijí své příslušníky…*
* Volně cit. Z.Bauman, „Individualizovaná společnost“, MF 2004

Práce, které zde poprvé vystavuji, vznikaly v průběhu tří posledních let víceméně nezávisle na sobě, ale námět a převažující figurální zobrazování je jasně spojuje.
Rodina, příbuzenstvo, to nejbližší a známé, byla témata, která si stále více (v souvislosti s mým mateřstvím) vymáhala pozornost a reakci; dále tzv. krize rodiny – jako by se dalo bez problémů žít bez podobných vazeb, tak jak jsou v nás uloženy i zakaleny různými nánosy…
V malbách na plátně se zabývám specifickými případy, zatímco „Rodinná základna,kruh“ se snaží pojmout celý rod. V systému odlišném od běžných rodokmenů jsou zahrnuty všechny nejbližší osoby v příbuzenstvu, ke kterým jsou přiřazeny symboly či atributy vyjadřující v náznaku charakter, záliby, činnosti, činy atd., přímo tak, jak se okamžitě mimovolně vybavují.
Kontrastně k tomu je zde prezentováno pásmo kreseb s názvem „Spoluobčané“, které ač možná
tak na první pohled působí, není myšleno jako karikatura. Jde o negativní zkušenosti (s „bližními“,
se kterými máme co do činění, přičemž těmto stykům nelze zamezit), o kterých se dá vyprávět snad jen díky malé nadsázce….
Konkrétní údaje, to, co pro mě a pro vznik obrazu bylo směrodatné, není myslím podstatné ve výsledku; chtěla jsem především učinit dojem na ty, kterých se to týká a na které dosáhla moje paměť. A na tu kladu hlavní důraz.

Jolana Ruchařová, červen 2006