Selži znova.

Umělci:
Martin Horák
Jan Nálevka
Marek Meduna
Václav Stratil

Název výstavy odkazuje k tradici moderny, která, ač sama mistrně vládne uměleckým jazykem, ráda sleduje svou vlastní neschopnost či nemožnost, až s ní téměř splývá. Jako postavy z románů Roberta Walsera, které si zakládají na vlastní nedůležitosti, díla umělců tu vytváří kontrapunkt k situaci moderního člověka, který sice nerozumí
sám sobě, ale neustále přesvědčuje ostatní o tom, co umí, může a dokáže.

Na první pohled se tedy tato výstava nabízí jako vyjádření frustrace z všudypřítomného a stále se zvyšujícího tlaku na výkon nebo, lépe řečeno, zdání výkonu. Při hlubším zamyšlení se jeví sama tato sklíčenost jako objekt posměchu či podivně zaujatého pozorování. Sebeironie tu hraje dvojí roli: umožňuje se vyhnout patosu, který tu přesto číhá, a poskytuje úhel pohledu, který je kriticky upřen na stav
věcí teprve ve druhém plánu, protože se nejvíce zajímá o onoho nepřizpůsobivce a celou komedii, která se odehrává mezi ním a společností.