Abolishing Dead Borders from Below

Kdo jsou ti úhlední mladí pánové? Na první pohled úspěšní a dobře situovaní, překvapivě však trochu smutní a ztracení. Kdo jsou ti velmi mladí muži poněkud nepatřičně bloudící pod nevlídnými a potemnělými mračny, v mlhách a v šeru? Podobají se nejspíš postavám z filmových plakátů. Nebo těm, na které bychom určitě narazili v jakémsi vyhlášeném módním salónu, kdybychom se tam nějakou shodou okolností ocitli. Podobají se těm, kterým – mohlo by se zdát – nic nechybí. Všechno mají srovnané, všechno pevně ve svých rukou. Jejich půvabné partnerky je právě očekávají v altánech na březích jezírek v prosluněných zahradách… Co však hledají tady? V ponurých lesích pod bezlistými větvemi ve společnosti výrů a puštíků? Co je zrovna trápí, že se vydali v tak nevhodném oblečení do vzdálených a zlověstných hvozdů poslouchat vytí vlků? Je to ze vzdoru? V těch chmurných končinách, v tak nepříjemném počasí potkávají jen silné, rychlé, ale osamělé jeleny… Jeleny, vlky, noční ptáky… Jsou ta zvířata vůbec divoká? Nejsou spíše ochočená? A jsou to vůbec zvířata? Příliš často se nám zdá nemožné, aby to, co je možné, mohlo být také sladké.
Jiří Kovanda