En
Fb.

Česká pohádka

Kateřina Fojtíková

17.01. – 10.02.08

Česká pohádka?

Pohádka není jen přežitkem minulých dob, neboť je především příběhem. Svárem protikladných sil, které – v těch nejlepších a dnes už klasických pohádkách – nelze redukovat na ty či ony konkrétní zástupce z našeho aktuálního světa.
Příběh v širším slova smyslu potřebuje každý, a to v každé době. Zjednodušeně lze říci, že spoluvytváří životní kontext, ne sice jediný, zato však velmi podstatný. Zkrátka kontext, v jehož světle a s jehož pomocí dostává život smysl. Uvádí nás do světa.
Vzhledem k těmto skutečnostem se však musí počítat s nebezpečím – totiž snahou přivlastnit si příběh v rámci mocenských vztahů, jež se jeví jako průvodní jev tohoto procesu. Pokušení ovlivnit podobu tohoto ustavování v podobě zakládajícího či vzorového příběhu je silné, a to na všech úrovních. Kontrolu nad příběhem lze získat zjednodušeně dvojím způsobem: buď po vzoru hrdinných reků vykonat něco mimořádného, což se odrazí nějakým způsobem právě v příběhu, nebo se pokusit onen příběh poopravit k obrazu svému.
Jako při mnoha jiných příležitostech se velikost hrdiny pozná také podle toho, jakého soupeře si zvolí. To může napovědět mnohé. A sílu (nejen pohádkového) příběhu prokáže už jenom to, že se jej mnozí pokoušejí měnit, neboť v něm – ať již vědomě či nevědomě – vidí příležitost obhájit legitimnost svého počínání a do budoucna stanovit, kým chci být.
Výstava Česká pohádka v tomto ohledu zapadá do tohoto širokého rámce kontextů a různých variant vytvářených světů. Předkládá však příběh vizuální – pracuje s obrazy. Jak již bylo uvedeno, dokonce i pohádka čelí v dnešní době různým mediálním tlakům, neboť mediální obraz také zakládá určitý rámec, jakým způsobem může být určitý společenský fenomén vnímán a přijímán. Českomoravská myslivecká jednota se ohradila proti obrazu „špatného“ myslivce či lesníka, který se objevil v nedávné době ve večerníčku. Myslivci chtějí mít zkrátka také svou mytologii, v níž by vystupovali jako moudří a uvážlivý ochránci lesa a zvěře, ochotní rázně zakročit tam, kde se děje nějaká nepravost. Zajímavá je ale právě ta okolnost, že svůj obraz chtějí „kontrolovat“ i v tomto typu pořadu. Jejich mediální obraz je však chtě nechtě vytvářen na stránkách novin nebo v televizi. Myslivci jsou společenstvím, které má své rituály. Instalace na přítomné výstavě pouze tento obraz konfrontuje s obrazem jiným. Myslivci se točí na řetízkovém kolotoči na pozadí pohádkově malebné krajiny, ptáčci štěbetají, slyšíme zvuk lesního rohu…

Text  / Aleš Mečíř

***

MYSLIVCŮM VADÍ VEČERNÍČEK
12. března 2007

Kvůli scéně, kdy po zvířatech střílí muž v mysliveckém, si nimrodi chtějí stěžovat u dozorčí rady televize

ČESKÉ BUDĚJOVICE – Vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) si bude u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání stěžovat na autory televizního večerníčku o fence Madle a rysím mláděti Ťapovi. Myslivcům se totiž nelíbí, že v posledním díle, odvysílaném ve středu, střílí na obě zvířata člověk oblečený jako nimrod či lesník. V pořadu bylo řečeno, že se jedná o lovce a špatného myslivce. Takové tvrzení ve večerníčku z dílny Václava Chaloupky, určeného dětem, může údajně neprávem vyvolat averzi vůči myslivcům jako celé skupině obyvatel.

„Jsme přesvědčeni, že z psychologického hlediska musela tato část seriálu zanechat v dětech dojem, že myslivci jsou jako skupina špatní lidé, pro které jsou podobné skutky normální,“ píše vedení ČMMJ. Připomnělo, že tato myslivecká organizace spolupracuje na ochraně velkých šelem se všemi vládními i nevládními organizacemi a na ochranu těchto zvířat také finančně přispívá. Před třemi týdny podepsala dohodu s ekologickým Hnutím Duha, v němž se mimo jiné zavázala nejen ke spolupráci s ekology při odhalování pytláků i z řad myslivců, ale také k tomu, že se bude podílet na padesátitisícové finanční odměně pro každého, kdo střelce velkých šelem odhalí. „Kdyby v tom pořadu zazněl komentář v tom smyslu, že se jedná o pytláka, který porušuje hned několik zákonů, nic bychom nenamítali,“ řekl LN jednatel spolku Jaroslav Kostečka. Slova o špatném myslivci, který střílí nejen na rysí mládě, ale i na vzácného loveckého psa, však podle něj mohla zvlášť u malých dětí vytvořit averzi nejen vůči všem myslivcům, ale i profesionálním lesníkům. „Budeme proto důrazně žádat Radu pro televizní vysílání, aby se podobné dezinformace zvlášť ve veřejnoprávních médiích příště neobjevovaly,“ tvrdí Kostečka.

Autora večerníčku Václava Chaloupku se včera LN nepodařilo zastihnout. I ekology, s nimiž myslivci nedávno podepsali smlouvu o ochraně velkých šelem, však reakce ČMMJ překvapila. „To je, jako kdyby si hostinští stěžovali na pohádku Obušku z pytle ven, protože vrhá špatné světlo na všechny hostinské,“ řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha. V komentáři podle něj jasně zaznělo, že se jedná o špatného myslivce. „Nikdo neřekl, že šelmy střílí všichni myslivci,“ tvrdí Bláha. I z nejrůznějších anonymních anket přitom podle něj vyplývá, že část myslivců se dokonce chlubí tím, že rysa někdy zastřelili. Ekologové odhadují, že za posledních dvacet let lidé zabili v Česku přes pět set chráněných rysů.

Myslivci si myslí, že negativní vliv na diváky dokazuje už současná reakce na odvysílaný večerníček. „Za dva dny jsem dostal snad 300 e-mailů jak od myslivců, tak od maminek malých dětí a dalších lidí, kteří nemají s myslivostí nic společného, a přesto se nás ptají, jak se proti takovým dezinformacím budeme bránit,“ tvrdí Kostečka.

Vedení České televize naopak tvrdí, že na inkriminovaný díl večerníčku nedostalo od diváků ani jednu negativní reakci. Zároveň odmítá, že by večerníček jakýmkoliv způsobem poškozoval myslivce jako celek. „Nevidíme opravdu žádný důvod k omluvě,“ řekl LN mluvčí ČT Martin Krafl.

Z anonymních anket vyplývá, že část myslivců se dokonce chlubí tím, že rysa někdy zastřelili.