Ve dvě v noci

jednou tma temná hebká a pětkrát modrá
na jazyku chuť trochu divná ale dobrá
dveře zavřený a vůně po ovoci
snad tu nikdo není o půl druhý v noci

vzadu skrýš a vpravo postel rozestlaná
co bylo večer tak nemusí být zrána
třeba se skrývá bezbranný bez pomoci
někde tu může být o půl druhý v noci

za oknem stín odlesk světla na lednici
na klávesách prach a průvan sfoukl svíci
loni předloni a pořád stejnej pocit
poslepu tápeš tu o půl druhý v noci

závěsy stažený chlad místo světla stín
růže jsou odkvetlý jen potměchuť a blín
psí spřežení před domem sobi a losi
stůl je prázdný čistý o půl druhý v noci

vidíš to co já a já vidím to co ty
všichni už usnuli tma padá na noty
zase nic se nezmění v čí je to moci
zase jsme tu sami o půl druhý v noci

Jiří Kovanda